Poslušnost

... je několik názorů na výchovu psa a jeho poslušnost ...

"Pes je živý tvor a omezovat ho je nehorázné, má právo na svobodu a proč by z něj měla být cvičená opice."

"Čím více se toho pes naučí a čím větší poslušnost má, tím větší svobodu získává, neboť se může účastnit daleko více aktivit se svým páníčkem či ho doprovázet na různá místa".

Vždycky jsem byla zastáncem toho druhého, neboť moc dobře vím, že s vychovaným/poslušným psem se mohu ubytovat, mohu s ním jít do restaurace a tím pádem, mě může doprovázet všude možně a poznávat nové nepoznané.

Základem celé poslušnosti byly hry a výcvik pomocí pamlsků doma již od prvního dne. Jednak jsem použila zkušenosti, které jsem měla z předchozích výcviků psů, o něž jsem se starala nebo pomáhala starat a pak pro mne byly klíčové dvě osoby - Milan Ceasar a Kyra Sundance. Mají rozdílné názory a způsoby, jak se chovat ke psům a jak s nimi zacházet, ale jak už jsem se zmiňovala, vždy si hledám cestu svou a tito dva jí nejvíce ovlivnili. Milan svou přirozeností a porozuměním základním principům přírody a Kyra svou hravostí, trpělivostí a láskou. Ať vidíte jednoho nebo druhého se psy pracovat, fascinují Vás a ve skrytu duše by chtěl mít podobný vztah ke svému čtyřnohému příteli tak jako oni.

Milan Ceasar připomíná nám lidem jednu důležitou věc, že pes je zvíře, pak pes pak výmarský ohař a pak teprve to, co my z něj uděláme. Tak jako my jsme homo sapience a pak teprve osobnosti, které z nás vyrostly. Připomíná, co je pro psa nejpřirozenější a co jsou jeho základní potřeby a jak snadno my lidé psy polidšťujeme. On sám svůj život zasvětil pomoci "problematickým psům". Napsal několik knížek a natočil na toto téma i pořad, který byl velmi úspěšný s National Geografic. 

Kyra na druhé straně se svými Výmary dokázala neuvěřitelné věci v oblasti tréninku psů a to od poslušnosti, přes agility a dogdancing až po natáčení ve filmech apod. Její knihy také vřele doporučuji každému, neboť je to zase jiný způsob jak na příkladech vysvětlit základní věci a přiučit se některým základním pravidlům. Její práce je rozsáhlá a zajímavá.

Samozřejmě jsem načetla spoustu dalších knih a byla se podívat na výcvicích v různých místech. Když jsme si to malé roztomilé štěně dovezly konečně domů, nebylo samozřejmě doočkované, takže první výcvik poslušnosti probíhal hlavně v bezpečí domova. Hlavní poděkování zde patří mamce-babičce, která je členem smečky a na poslušnosti Angie se vlastně podílí dennodenně.

Když už mladá trochu povyrostla, chtěla jsem jí socializovat a přitom užitečně se něčemu novému přiučit. U nás v lokalitě byl výcvik přes léto pozastaven a tak jsem hledala možnosti.

Jako první jsme vyzkoušely školu NARYA, kde jsme se byly ve třech podívat. Poslušnost pro štěňátka vedla tehdy Pavla Klučková a její styl výchovy formou hry se mi zalíbil a tak jsme s Angie začaly pravidelně docházet na její hodiny. Občas, když čas nebo okolnosti nedovolily, zaskočily jsme k Martině Podešťové. Každá z holek je trochu jiná a má jiný styl výuky, obě máme rády a obě dvě vřele doporučujeme, jak na Poslušnost tak na Agility. Jejich metody stále používáme a víme, že nám xkrát poradily s nějakým problém či jak se mu vyvarovat. Na poslušnost už k nim sice nedocházíme (nějak nezbývá čas), ale když to jde tak se věnujeme agility jako oddychové činnosti či nějakým hrám pro upevnění přivolání apod. Stále je se co učit.

Další fází poslušnosti byly výcvikové hodiny s Dominikem Ticháčkem, ke kterému jsme začaly chodit z několika důvodů:

1. příjemný mladý muž (Dominiku, promiň, ale tomuto pokušení jsem neodolala), potvrdí každá slečna i paní, jež k němu dochází :)

2. cvičí v místě, kde venčíme (Hostivařský park) - hlavně kvůli mamce, která právě tam s Angie chodí nejčastěji a bylo důležité, aby si uvědomila, že tam babičku bude poslouchat.

3. chtěly jsme Bárou - Annie (MOK) s Terezou - Peppe (VOK) vysvětlit našim štěňatům/dospívajícím psům, že i společně budou poslouchat a chovat se slušně a ne jako smečka bláznivých ohařů.

Ani k němu již nedocházíme na pravidelné bázi, občas zajdeme spíše pozdravit staré známé a pokecat, případně dopilovat nějaké to odložení. Bára s Terezou šly trošku jinou cestou a my se vrhly hlavně na lovecký výcvik. Každopádně i Dominikovi patří naše díky, neboť u něj v pubertě naší šedivé, přibyly důraznější povely a hlavně odložení na delší dobu nebo za pohybu. Stále je co zdokonalovat.

Poslední a velmi důležité lekce poslušnosti jsme získaly od Zuzky Veselé. Zuzka nám otevřela oči, co se lovecké poslušnosti týče. Ona sama má zkušenost s velkým počtem loveckých plemen. Dokáže odhadnout velice dobře povahu psa a vždy má po ruce nějakou dobrou radu. Zuzky si vážím a vím se jí váží hodně myslivců a velice dobře si jí pamatují, obdivují její výdrž, trpělivost a věčný úsměv na tváři i když zrovna pes nedělá to, co by měl. K Zuzce stále docházíme i když už ne kvůli klasické poslušnosti, ale poslušnosti související s loveckým výcvikem a věříme, že stále se máme ještě hodně co učit. 

A závěrem bych ráda zmínila i členy Xaverova, neboť i oni mají svůj podíl na výcviku poslušnosti. Vedoucí Xaverova - Viktor (manžel Zuzky Veselé) nám všem dává pěkně zabrat a to nejen páníčkům ale i psům :) a jinak ostatní členové se vlastně chtě nechtě podílejí na poslušnosti těch ostatních ohařů, neboť při společném cvičení to ani nijak nejde.

 

Kontakt-Contact

Kontakt

Royal Splendour 149 00 Praha 4 - Háje +420 730 843 821
Po-Pá po 16:00
info@royalsplendour.cz